Mléko

Hezký den všem odběratelům Průvodce wellness.

Při vší snaze zachovat pozitivní náhled na celou oblast wellness si jako zapřisáhlý odpůrce (nepřítel, nekamarád) konzumace mléka neodpustím na základě zprávy, která před několika dny obletěla svět, okomentovat celou situaci.
O co vlastně kráčí?
Světové agentury vydaly zprávu, že se v Číně objevily případy KOJENCŮ ve věku od čtyř do patnácti měsíců, kterým byly naměřeny enormně vysoké hladiny ženských hormonůestradiolu a prolactinu.
To vše na základě impulsu jejich rodičů, kteří s hrůzou sledovali, jak ratolestem rostou prsa – celá situace byla dána do vztahu s konzumací mléčného instantního nápoje určeného právě kojencům.
Dokážu si představit, jak mnoho taková zpráva šokovala nejen rodiče…

Posledních několik let se snažím v kurzech i přednáškách propagovat informace, že mléko a jeho produkty se s naším zdravím příliš nepřátelí.
Důvody jsou různé, je možné vášnivě diskutovat o negativních vlivech laktózy (nesnášenlivost, zahlenění, porucha acidobazické rovnováhy), tuků, celkové využitelnosti „nešťastného“ vápníku či v neposledním případě zbytkových množství různých antiobiotik nebo hormonálních látek.
Z pozice významu zprávy o kvalitě kojenecké výživy v daleké Číně si skutečně připadám jako v bájném Kocourkově, do smíchu mi ale není – dodnes se mi vybavují situace, kdy
po prvním náznaku jakékoli negativní informace o mléce se na přednáškách (doslova) postavil do opozice ředitel mlékárny, který začal orodovat za konzumaci „svých“ výrobků a oháněl se statistikami z různých koutů této planety prokazujícími prospěšnost mléčných produktů. Jindy to byl zase biochemik, tvrdící, že obsah jakýchkoli nežádoucích  organických látek (myšleno antibiotik nebo hormonů) v mléce není možný z důvodu VELMI přísných kontrol. Pamatuji si i na nejmenovanou vysokoškolskou profesorku, která uprostřed přednášky začala mě i posluchače přesvědčovat, že mléko je nejenom kvalitní potravina, ale pro lidské pokolení z důvodu dosažení a zachování pestrosti a rozmanitosti stravy i nezbytná.
Při hlubším zamyšlení se nad situací v mlékárenském průmyslu by měl člověk přijít na fakt, že výrobci a zpracovatelé mléčných produktů byli, jsou a s největší pravděpodobností i nadále budou nedílnou součástí celosvětové ekonomiky.
Správně,  to, o čem se bavíme, není ani tak o zdraví (i přesto, že jsme neustále zahlcování informacemi o významném obsahu vápníku v mléce a jeho souvisejícím vztahem k osteoporóze nebo např. kvalitním zdroji bílkovin), ale především o penězích.

Otázkou je, zda má vůbec smysl si klást otázky, jak je možné, že i přes (údajné) přísné kontroly obsahu nežádoucích příměsí se do mléčných výrobků dostanou zrovna takové látky, které velmi agresivním způsobem mění strukturu našeho těla. Po světě běhá spousta lidí, kterým by se nelíbilo, kdyby se produkce mléka začala dramaticky omezovat – někteří by přišli o práci, jiné by zase „pálilo“ pošramocené ego.
Můžeme se vztekat, protestovat, posílat stížnosti na patřičné instituce, děsit se budoucnosti… nebo se prostě rozhodnout jisté druhy potravin vůbec nekonzumovat.
Člověk z vlastní vůle odpovědný za svoje zdraví by se měl na základě detailního prostudování situace okolo významu mléka pro lidské zdraví sám rozhodnout, zda tuto skupinu potravin do svého jídelníčku bude pravidelně zařazovat dále či nikoli.
Naštěstí víme, že Matka příroda je velmi mocná čarodějka a nabízí mnoho různých alternativ k jednotlivým potravinám, nemusíme se tedy obávat, že by tělo strádalo a my tak neměli možnost kráčet po cestě vedoucí k postupnému upevňování vlastního zdraví.
Je to vcelku jednoduché – moje tělo, moje zdraví, moje rozhodnutí…
Zkusme zachovat neutrální status a veřejnost neovlivňovat vlastně interpretovanými názory na kvalitu a vhodnost konzumace mléka. Poslechněme pochlebovače legislativních postupů a svěřme svoje zdraví do rukou těch několika málo vyvolených, kteří mají přístup k analýzám kvality potravin a od nichž dostáváme informace o tzv. realitě – ta je samozřejmě taková, že všechny potraviny by měly být přeci nezávadné.
Otázkou ale je, co nám začne růst za pár let, když teď jsou to „jenom“ prsa u novorozenců…
Přeji pohodový den
Mgr. Martin Jelínek
www.kurzyatac.cz

Share
Jaroslav Hollmann
Certifikovaný výživový poradce; absolvent několika kurzů pod vedením Mgr. Martina Jelínka. "Věřím, že pokud chce být člověk zdravý a v pohodě, musí správně fungovat ve třech oblastech – strava, pohyb, myšlení. Nazývám to vědomý styl života a chci Vás tímto směrem inspirovat."

4 Komentářů

  1. Vážený pane magistře,

    po přečtení vaše článku o mléce musím konstatovat, že uvádíte velmi zavádějící informace o tomto živočišném produktu.

    Informace z Číny je bohužel pravdivá, ale musíme bráti v úvahu rozdíl mezi produkcí mléka v Číně a produkcí mléka v Evropě. V Evropě se nesmí dostat do oběhu mléko kontaminované jakýmikoli antibiotiky a/nebo hormony, to v Číně zatím neplatí. Samy mlékárny si to velmi pečlivě kontrolují, neboť přítomnost antibiotik by znemožnila jakoukoliv kultivaci na mléčné výrobky jakými jsou jogurty nebo sýry. Jak sám uvádíte, jedná se o „instatní mléčný výrobek“, není tedy vyloučeno, že se jedná o směs z normálního mléka a mléka sojového. Soja obsahuje jisté formy estrogenu a může tak olivnit hormonální hladinu u mladých jedinců.

    Co se týče vápníku, ten skutečně může způsobovat zdravotní problémy včetně například odvápňování kostí. Tento problém ale nesouvisí s konzumací mléka, jehož vápník z většiny projde zažívacím traktem bez povšimnutí.

    Intolerance a nestravitelnost mléka závisí na přítomnosti kaseinu – bílkoviny, pocházející z mléčné žlázy polygastrických zvířat. Albuminové mléko jako je lidské tento faktor eliminuje a byla dokonce vyšlechtěna zvířata produkující toto mléko pro alergiky (USA).

    Závěrem bych chtěl podotknout, že „nenávist“ k mléku je velice sezónní, trendy záležitost. Ještě před pár lety bylo mléko vychvalováno a věřte, že za pár let bude znovu.

    Děkuji, Miloslav I.

  2. Zdravím,

    předem bych chtěl říct, že váš web se mi líbí.

    Ale na tento článek musím reagovat, protože s ním úplně nesouhlasím.

    Celý článek (dle mého dojmu) mluví proti konzumaci mléka a mléčných výrobků, aniž by autor předložil nějaké rozumné argumenty, proč je to vlastně špatné (kromě Čínských sunarů).

    Já to vidím takto: Nějaké hormony a antibiotika jsou dnes snad ve všech živočišných produktech. Mléko, maso, vejce… V zelenině na pultech obchodů je také spousta chemikálií a tak dále. A kdyby se člověk měl při výběru jídelníčku řídit všemi těmito faktory, mohl by jíst pouze produkty ze své zahrádky v nedotčené přírodě a ryby z moře. Každý z nás by se měl asi snažit nějak přiměřeně si vybírat jídlo, u kterého se předpokládá, že bude spíše méně závadné a neládovat do sebe spousty těch nezdravých věcí. A proto, že strava má být rozmanitá, mělo by se v patřičné míře jíst všechno. Chci tím říct, že kvůli závadným sunarům v Číně nepřestanu jíst sýr v ČR.

    Ale nejvíce mi asi vadí, že autor píše proti mléku bez dostatečného vysvětlení, že je závadné tím, čím se krmí zvířata, protožě na mléku ze zdravě krmeného zvířete není nic zásadně špatného. Článek může pozitivně sloužit jako popíchnutí do člověka, aby se začal zajímat o mléko, které pije, ale informační hodnotu sám o sobě moc velkou nemá.

    Je to jen takový můj názor. Přeji mnoho zdaru.