Zdravá strava neexistuje!

„Zdravá strava neexistuje!“ Pro mnoho z vás jsem možná vyslovil doslova „kacířský“ výrok. Opak je ale v mnoha případech pravdou. Sami se podívejte kolem sebe. Každý z vás zná určitě někoho, kdo se pokoušel hubnout. Možná je to Váš případ. Na internetu nebo od známého jste slyšeli o zázračné dietě, tak jste ji hned zkusili. V dietě bylo doporučeno, ať jíte hodně zeleniny, trochu ovoce, libové maso, mléčné výrobky, celozrnné obiloviny a výrazně omezíte tučné potraviny.

zdrava strava neexituje-fat man

Štastnější z vás zhubli a  získanou váhu si udrželi. Druhá skupina lidí se trápí a říká si: „Sakra, proč to nejde dolů?“ Možná se teď také trápíte, nemůžete zhubnout, cítíte se vyčerpaní, máte málo energie a v noci vás budí hlad.  Zkrátka to není ono.

Kde je tedy „zakopaný pes“?

Je to poměrně prosté. Zaběhlé stravovací postupy a doporučení nepočítají s tím, že každý z nás je jedinečný. Každý máme jiný genetický základ, lišíme se jeden od druhého na biochemické i metabolické úrovni. Jeden od druhého se lišíme tím, jak naše těla zpracovávají potravu, využívají živiny a také tím, jaké konkrétní živiny potřebujeme. To co je pro jednoho zdravé, může druhému naopak škodit a přidělávat problémy.

Stejně jako má jedno auto motor na benzín a druhé motor, který jede na naftu, má i naše tělo svůj vlastní a jedinečný „metabolický motor“.  Ten musí mít podobně odlišný druh paliva, jako motory v autech.

Každý z vás potřebuje svoje individuální poměry jednotlivých makroživin (sacharidů, tuků, bílkovin), minerálních látek a vitamínů, aby vaše tělo mohlo správně fungovat a vy jste se cítili skvěle.

Máme to v genech

To, jakou potřebujete stravu do velké míry ovlivňuje dědičnost. Výživové potřeby vašich předků byly dány vývojem a přizpůsobením se podmínkám kde žili (zeměpisná poloha, podnebí, dostupné zdroje potravy).

DNA

Slyšeli jste už o tom, že v některých odlehlých oblastech žijí domorodé kultury, kterým se zcela vyhnuly naše civilizační choroby jako obezita, vysoký krevní tlak, srdeční choroby, cukrovka, rakovina, zánět tlustého střeva atd.? Přirozená strava těchto kultur je však na hony vzdálená tomu, co považujeme dnes za zdravé.

Podívejte se například na Eskymáky. Mají dokonalou imunity, nemají problémy se srdečními onemocněními a to mají stravu složenou převážně z tuků a až několika kg masa denně. Podobně jsou na tom i afričtí Masajové, známí svým mimořádným fyzickým a duševním zdravím. Už po staletí jedí převážně maso, mléko a krev, kterou pravidelně odebírají živému dobytku.

zdravá strava neexistuje - masajové

Když tito lidé z domorodých kultur přejdou na stravu a jídelní návyky moderní civilizace, jejich zdraví se však rychle zhorší a onemocní stejnými nemocemi jako lidé v naší vyspělé společnosti. Celou touto problematikou se zabýval v 30. letech 20. století  americký Dr. Weston Price, který i vše zdokumentoval v knize Nutrition and Physical Degeneration.

Jak se tedy mám stravovat?

Možná Vás nyní napadlo, že půjdete hledat své kořeny 🙂  . To nedoporučuji. V moderním světe proběhlo tolik kulturních změn a je zde tolik smíšených manželství, že pro většinu z nás není možné ani přibližně určit, jaká by strava podle našich předků měla být. Proto k určení správné a zdravé stravy nestačí vypátrat svůj etnický původ.

Do hry vstupuje celá řada dalších faktorů (pohybová aktivita, stres, věk…), které mají vliv na to, co potřebujeme jíst. Nesmíme také opomíjet, že v těle se vše neustále mění, každý den, každou minutu, každou sekundu. Tělo je dynamický systém, který se snaží o seberegulaci, o dosažení zdravé rovnováhy a přizpůsobení změnám prostředí. Vaše výživové potřeby se tedy v průběhu času mohou měnit a tomu se musí přizpůsobit výživa.

zdrava strava neexistuje - vse se meni

Probíhající metabolické pochody je možné určit mnohými způsoby (krevní testy, analýza DNA, měření acidobazicity, bioimpedanční metody, biorezonanční nalýza, určení somatotypů či celkové tělesné konstituce…). Každá z metod nám poskytne určité informace o tom, jakým způsobem (z určitého pohledu) probíhají v těle některé metabolické děje. Z důvodu snahy o komplexní pohled na metabolické děje používá většina odborníků několik analytických metod. Na první pohled se to možná jeví jako chytrý postup. Získáme co nejpřesnější obrázek co všechno v těle probíhá. Nastává tady však jeden problémčím více informací, tím větší komplikace při jejich vyhodnocování vznikají a ve výsledku v tom mnohdy bývá ještě větší zmatek.  🙂

Co teď s tím?

Už jste zjistili, že jste matkou přírodou naprogramováni geneticky určitým směrem. V genech máte uloženou informaci o tom, zda je váš metabolismus vysokosacharidový nebo nízko sacharidový (proteinový nebo tukový). To znamená, jak naše tělo reaguje na příjem většího množství sacharidů, tuků nebo bílkovin.

Jak to zjistím?

V podstatě máte dvě možnosti. Necháte si provést DNA test, druhou variantou je pak systém zkoušení a testování se stravováním a pozorováním s následným vyhodnocováním projevů na těle.

problemy s žaludkem

Co všechno se vyplatí sledovat?

  • Pocity v žaludku při trávení – těžkost, lehkost, bolest
  • Celkový stav únavy po jídle – platí pro tělo (svaly) i mozek
  • Konzistence a pravidelnost stolice – normální je mít stolici 1-2 x denně stabilní konzistence
  • Stav pokožky – akné, dermatitidy (ekzémy)
  • Kvalitu nehtů a vlasů  lomivost, třepení, vypadávání
  • Svalové napětí (křeče) – při pohybu i v klidovém režimu

Uveďme si příklad pro sacharidový typ metabolismu

Pokud budu sacharidový typ, moje strava by měla směřovat poměrově více k sacharidům (cca 50 – 70 %). Pokud se začnu stravovat odlišně (budu mít ve stravě dlouhodobě málo sacharidů a hodně tuků nebo bílkovin), bude to pro můj organismus znamenat velkou zátěž, s kterou budou souviset výše jmenované projevy.

Je potřeba zkoušet a experimentovat, ale vždy s mírou (ne, že se teď všichni bezhlavě vrhnete na pojídaní tučných potravin).  🙂  Jakékoli změny v jídelníčku je potřeba provádět systematicky a postupně. Vždy čekejte na zpětnou vazbu od svého těla, které nějakým způsobem oznámí, zda jedete správnou cestou.

Nyní byste měli vědět, že

  • nikdo z vás se nemůže stravovat zcela stejně, každý jsme jiný
  • hlavní roli v tom, jakou potřebujete stravu hraje dědičnost a životní styl
  • abyste zjistili, jakou stravu potřebujete, musíte vědět, jaký jste metabolický typ
  • váš metabolický typ nejsnadněji určíte analýzou DNA, poté také pozorováním a nasloucháním svému tělu
  • co je zdravé pro jiné lidi, nemusí být zdravé pro Vás!!

Jak vám fungují stravovací režimy, které nejsou přizpůsobeny vaší individualitě? Víte jaký typ metabolismu máte zrovna vy? Napište nám do komentářů  🙂 .

S přáním pohodového dne

Martin Jungmann

 

Share
Martin Jungmann
Certifikovaný výživový poradce; absolvent několika kurzů pod vedením Mgr. Martina Jelínka.
"Na oblast zdravého životního stylu se dívám celostním pohledem. Věřím, že pro každého člověka je důležité cítit se zdravý, plný života a energie a chci být pro vás v tomto směru inspirací."
Více o mně