Co nevíte o mléce 2. díl – Je mléko opravdu vhodný zdroj vápníku?

Vítejte v dalším díle o mléce. Minule jsme se podívali na mléko z hlediska obsahu živin a do detailu jsme si ho rozebrali (Co nevíte o mléce 1. díl – co mléko obsahuje>>).  Nyní zjistíme, jestli je mléko opravdu vhodný zdroj vápníku. Pojďme na to.

V reklamě a v médiích nám neustále tvrdí, jak je mléko bohatým a vhodným zdrojem vápníku. Je tomu, ale skutečně tak?

Záludnost tohoto tvrzení spočívá v tom, že vápníku je v mléku poměrně málo (ve 100 ml cca 100 mg vápníku). Teď byste mě mohli vzít za slovo a říct si, že sníte 100 g sýru, kde je dávka vápníku několikanásobně koncentrovanější. „Stačí mi sníst 100 g sýru a dodám tělu skoro 100 % DDD vápníku = 800 mg“. Zdá se, že zastánci mléka mají tímto argumentem vyhráno!

No jo, ale víte kolik vápníku je např. ve 100 g  mandlí nebo v šampiónovi našich zeměpisných končin, máku?

Mandle (247 mg /100 g)

Mák (1400 mg / 100 g)

No a víte, jak je to se vstřebatelností vápníku z mléčných výrobků?

Vápník v kravských mléčných výrobcích je vázán na aminokyseliny s obsahem síry (nejčastěji methionin). Vápník jako každý minerál má v našem těle v rámci svého metabolismu antagonistu (protihráče) v podobě jiného minerálu. Antagonistou vápníku (zásaditý minerál) je síra (kyselý minerál). Síra zde z pohledu acidobazické rovnováhy bohužel blokuje metabolické využívání vápníku.

Když už tedy pijete mléko v domnění, že tělu dodáte alespoň nějaký vápník, tak jeho biologická využitelnost je naprosto mizivá (5 – 30 %, ale není to možné určit přesně).

U rostlinných zdrojů např. u máku je biologická využitelnost několikanásobně vyšší. To i za předpokladu obsahu některých látek (např. fytátů), které na sebe minerály jako je vápník, železo atd. vážou a zhoršují jejich vstřebatelnost.

Pro správné vstřebávání a využití vápníku (z jakýchkoli zdrojů) je také nutné dodržovat jeho správný poměr s hořčíkem (2,5 (vápník) : 1 (hořčík)).

Kdo konzumujete mléko kvůli doplňování vápníku? Zjistili jste něco, co jste do teď nevěděli? Podělte se s námi v komentářích níže. Děkujeme za sdílení 🙂 .

S přáním pohodového dne

Martin Jungmann

 

Share
Martin Jungmann
Certifikovaný výživový poradce; absolvent několika kurzů pod vedením Mgr. Martina Jelínka.
"Na oblast zdravého životního stylu se dívám celostním pohledem. Věřím, že pro každého člověka je důležité cítit se zdravý, plný života a energie a chci být pro vás v tomto směru inspirací."
Více o mně

4 Komentářů

  1. osobně mléko a mléčné výrobky nepovažuju za propadangu ze strany médií jako spíše za po generaci vžité „ideály“. Nikdy mě babička neposlala pro misku máku, jako spíš pro sklenici mléka. každopádně tedy, co se konzumace týče – důležité je rozlišování věku. Asi nebude překvapením, když řeknu, že čím je člověk starší, tím méně tolerantní je k laktóze. Proto je pravda, že s přibývajícím věkem bychom se měli porozhlížet po náhražkách, ale.. je pravda, že mléko a mléčné výrobky obecně, jsou nejlépe a nejjednodušeji konzumovatelné, co se zdroje Ca týče. Možná jsem to jenom já, ale moc makových úprav, kromě buchet, neznám. Mandle dobře, ale nejedla bych je denně – navíc většinou když už je někdo konzumuje, tak patřičně opražené a osolené. To je tak k obecnému pohledu.
    Co se mě týče a pro případnou inspiraci – vyhovuje mi přidávat mák společně s bílým jogurtem do vloček, co jím ráno. Není ho třeba ani 50g, ale ve společnosti jogurtu je celkem chutný, člověk se jím neudusí a celkově nutričně zpříjemní celou snídani. Jinak, co se mléka týče, to nepoužívám vůbec vzhledem k výše zmíněné snížené toleranci k laktóze. Když už mám potřebu, vyhovuje mi nějaká náhražka – sojové, mandlové, rýžové.. Na druhou stranu mám ozkoušeno, že je fajn jednou za čas (cca 14 dní) prohnat zažívacím traktem kefír, či jinou fermentovanou formu mléka. Příjemně to polechtá kultůru ve střevech. 🙂

    • Dobrý den, děkujeme za příspěvek do diskuse :-). Máte pravdu, že mléko je po generace zažitá záležitost. Největší problém mléka vidím v jeho kvalitě – to co se prodává v krámě a to co většina spotřebitelů kupuje, nemá ve většině případech s kravským mlékem z období našich babiček nic moc společného (UHT úprava zabije v mléku vše živé…). S intolerancí na laktózu s Vámi mohu jen souhlasit (něco málo jsem o tom napsal zde: http://zdravi21.com/2015/09/21/co-nevite-o-mlece-1-dil-co-mleko-obsahuje/). Je pravda, že mák lze ve své surové podobě špatně konzumovat a většina lidí ho je zvyklá konzumovat pouze ve sladké podobě (buchty, koláče – jak píšete), nicméně je vhodné si z něj připravovat makové mléko podobným způsobem jako mandlové, rýžové nebo ovesné (jak píšete). Váš tip na jogurt s mákem se mi líbí, ještě bych přidal trochu slunečnicových semínek (obsahují poměrně dost hořčíku) pro zlepšení vstřebatelnosti vápníku z mléka a máku :-). Kefíry a zákysy a jiné fermenotvané výrobky z mléka a samozřejmě i z dalších surovin (tempeh ze sóji, kysané zelí, kvašená zelenina obecně…) doporučuji zařazovat do stravy každý den (zakysané mléčné výrobky 1x za 14 dní jsou fajn a optimální).

  2. Po přečtení Vašeho článku s Vámi souhlasím hned v několika věcech. První je obsah tuků – poměrně vysoký s většinou plně nasycenými mastnými kyselinami. Každopádně při dobře rozvržené stravě a pravidelnému pohybu by ani denní příjem nemusel být na škodu. Přiměřeně pochopitelně. Ano, trochu si tím omlouvám zmíněné vločky k snídani, ale jednak nic nezasytí tak dobře na dlouho dobu, jako ony a druhak jsem si na chuť pšeničných vloček s bílým jogurtem tak zvykla, že už si ani alternativu nedovedu představit. Taky bych ráda dodala, že kromě máku občas přidám slunečnicové či lněné semínko, granátové jablko, kus banánu, mandlové máslo, kakao, kvalitní čokoládu nebo vlašské ořechy. Každopádně ale jogurt a vločky jsou základ.
    Pak se mi moc líbila poznámka o posílení imunity a telátkách. Tak jako vysoký obsah Ca je i právě ta imunita velice rozšířenou věcí. A ve výsledku si spousta z nás neuvědomí, že naše trávicí soustava se od trávicí soustavy přežvýkavců dost podstatně liší a to nejen morfologicky, ale i obsahem bakterií a enzymů. Že mléko od kraviček je určené pro telátka, tak jako mléko od maminek je určeno pro mimina. Je úsměvná představa blahodárného přínosu mateřského mléka pro dospělého jedince natož, když to mléko pochází od krávy.
    Taky jsem chtěla upřesnit, že právě protože nemám ráda kysané zelí, kvašenou zeleninu a ani tempeh mě nijak neoslovil – přijde mi moc těžký, preferuju kefír či jinou kysanou formu mléka. Ale zase vzhledem k dennímu příjmu jogurtu si myslím, že bohatě stačí 1-2 za 14 dní.
    A ještě jsem moc ráda, že jste upřesnil problematiku zahleňování. Onehdá jsem narazila na názor, že právě zahleňování je, stejně jako ostatní mýty o mléce, obecná moudrost bez věděckého podkladu. Pěkně jste v podstatě vysvětlil proč. 🙂
    Nakonec – tím, co píšu, Vás nechci poučovat. Ostatně Vy jste odborník. Jen jsem chtěla sdělit názor odbornému oponentovi, neb těch mám v okolí skutečně málo.

    • Nasycené tuky v umírněné podobě nevadí, to s vámi souhlasím :-). Kolega Jarda napsal o tucích článek, kde je vše pěkně shrnuto: http://zdravi21.com/2015/10/25/tuky-na-co-si-dat-pozor-u-tuku/. K vločkovým snídaním nemám co dodat, líbí se mi v nich pestrost surovin :-). Jsem rád, že na názoru o nesmyslu posilování imunity mléčnými výrobky se shodneme :-). Podnětné dotazy z vaší strany určitě neberu jako poučování, na druhou stranu se rád dozvím nové věci a nechám se poučit. Je vidět, že problematikou mléka a stravy se zabýváte a staráte se o své zdraví. Dávám palec nahoru :-)!